Jdi na obsah Jdi na menu
 


  Cvičení musíme vždy přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu a kondici. Pro toho, kdo je schopen tuto zásadu uplatnit, a kdo cvičit opravdu chce, prakticky neexistuje situace, při které je nezbytné si cvičení odepřít.
ČLOVĚK NEMŮŽE CVIČIT VE DVOU PŘÍPADECH.
V BEZVĚDOMÍ. A KDYŽ SE MU NECHCE.

     Zejména Ti, kteří cvičí jógu by měli toto tvrzení brzy pochopit. I při akutních horečnatých onemocněních lze cvičit - např. relaxaci, či nenamáhavé dechové techniky. I po úraze či operaci krční páteře ji lze procvičovat - také cvičení v představě má významnou hodnotu. A pokud tomu, kdo si zažívá akutní bolestivý stav (předpokládám, že po došetření a nasazení léčby), zbývá ještě vůle ke cvičení, může léčbu podpořit snahou o psychické zvládnutí bolesti.

     Jsou ale taky ti, kteří si nejsou jisti, jak výše uvedenou hlavní zásadu dodržovat (nebo se jim hledání dalších možností zdá příliš obtížné). V takovém případě a zvláště pokud máte (byť jen občasné) zdravotní potíže, je na místě poradit se u svého lékaře.

     Pokud lékař stanoví zákaz cvičení, nebývá většinou míněn absolutně (absolutní zákaz je nutný jen pro pacienty, od nichž nelze očekávat spolupráci nebo nejsou schopni dodržet omezující podmínky). Lékař by Vám měl vysvětlit, čeho se při cvičení vyvarovat, a co je naopak vhodné. Pokud se někdo věnuje úzce zaměřenému cvičení (sportovní hry, běh, plavání, aerobik ...) může se mu stát, že při výskytu zdravotních potíží bude muset na nějaký čas svou hlavní pohybovou aktivitu úplně odstavit. To však neznamená, že nemůže cvičit doplňkově. Těm, co se zabývají jógou, která je daleko šířeji zaměřená než jiné aktivity, stačí jen přesunout na čas své zaměření do její jiné oblasti.

Únava.

     Cvičení limituje únava, která už brání správnému provedení cviku. Únavy se ovšem nemusíme bát, jen je nutné naučit se rozpoznávat hranici, kdy jde o únavu, a kdy vzniká bolest (a té se vyvarovat). Správně sestavené cvičení navozuje v těle únavu symetricky a především v těch místech, která během dne spíše zahálela. Celková únava po cvičení nemá být nikdy soustředěna na malé místo. Rozhodně se nepodobá únavě z jednostranného zatížení, které často bývá při práci!!

     Při dlouhém cvičení na hranicích maximální únavy však může přesto dojít k přetrénování. Vzniká pak bolest z přetrénování, která je vlastně vystupňovanou svalovou únavou. Je třeba se tomu vyhýbat, protože delší přestávka ve cvičení, ke které nás přetrénování přiměje, zabraňuje budování kondice.

Bolest při cvičení.

     Jednou ze základních zásad je, že cvičení nemá vyvolávat bolest. Podle toho na jaké úrovni je Vaše vnímání nebo jaký je Váš aktuální zdravotní stav to však nemusí platit absolutně. Vyjímky z tohoto pravidla mohou platit pro některé z těch, kteří mají chronické bolesti a při některých poúrazových stavech. Zdůrazňuji, že pokud chcete cvičit i při / přes bolesti, poraďte se o tom vždy se svým lékařem nebo alespoň s fyzioterapeutem či s cvičitelem. Bolest je totiž signál, že něco není v pořádku, a vyzývá nás abychom s tím něco dělali.

    Vzácněji může být i signálem nadbytečným (nejzřetelnějším příkladem jsou např. fantomové bolesti končetiny, která je již amputována - ale většinou to nemusí být tak jasné). Proto opakuji, výzvu pro cvičení (nebo pro práci) při bolesti musí dát ten, komu takové rozhodnutí náleží (ani v případě práce to není zaměstnavatel, ale opět lékař), aby nebyla zanedbána potřebná léčba. Jinak by sebezničení mohlo probíhat obzvláště rychle.

     Bolest přichází zejména po cvičení nebo po práci, kdy jsme přetěžovali nesymetricky jedno místo. Zvláště to bývá při zátěži u svalů se sklonem k přetížení (když neumíme cvičení řádně zacílit na správnou partii, tak mají tendenci přebírat práci za svaly oslabené). Ze začátku sice hodně vydrží, ale taky to nezvládnou nad určitou mez. Varovná bolest je velmi užitečná.

optimalizace PageRank.cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář